Každým rokem jezdíváme v zimě na prodloužený víkend do Jeseníků. Letos nám zdraví nepřálo a tak jsme se tam vypravili až o Velikonocích. Přestože Velikonoce letos připadly na konec března, tak v Brně už bylo teplo a kvetl zlatý déšť. Když jsme se blížili k Jeseníkám, nebylo stále po sněhu ani památky, ale jakmile jsme začali stoupat do kopců, tak už na nás zářil krásný bílý sníh. První den jsme pochodili jen tak po lázních a okolí a užívali si, jak nám pod nohama křupe sníh. Druhý den ráno jsme sbali svou fotovýbavu a vydali jsme se k vodopádům na říčce Bílá Opava. Už nebyly zamrzlé, ale bílý sníh na březích jim propůjčil opět jinou podobu.
Další den ráno nás vzbudilo sluníčko a tak bylo rozhodnuté, že se vypravíme na Praděd nebo na Petrovy kameny. Autobusem jsme vyjeli na Ovčárnu a tady jsme se rozhodovali, kam se vydáme. Na Pradědu jsme už byli v zimě mockrát, ale na Petrových kamenech ne. Protože se nám cesta k Petrovým kamenům zdála prošlapaná, tak jsme si řekli, že to letos zkusíme. Prošlapaná sice byla, ale jenom kousek. Za chvilku jsme už ztratili značku i cestu a tak jsme šli rovnou vzhůru. Sněhu přibývalo a občas jsme se probořili hluboko do sněhu. Litovali jsme, že nemáme sněžnice. To by se šlo jinak. Námaha ale stála zato, nahoře bylo moc krásně.
Každý večer jsme se v Karlové Studánce vykoupali v termálním bazénu, nechali si bublinkami promasírovat těla a vyhřáli se v sauně. Bylo nám tu opět jako vždy moc hezky a už se těšíme, až se sem zase vrátíme.
Leave a reply